Život Teenagera 7.díl
Život teenagera 7
Po dlouhé době je tento komix zpět!!! Konečně!!!
Už to byl týden od naší první tajné schůzky. Chodili jsme stále na stejné místo, jen párkrát jsme byli u vodopádů. Bylo to kouzelné, tajemné a vzrušující. Navíc to s jeho odjezdem vypadalo dobře. Ukecal rodiče, takže nikam nejede. Nechtěl mi prozradit, co bude dělat doma sám a jak se o sebe postará, ale tou už bylo vedlejší. Hlavní bylo, že budem spolu.
Jednoho dne jsme stáli u knihkupectví, kousek od obchodu s potravinami.Seděli jsme na lavičce a v klidu si povídali, když v tom se před námi objevila známá osoba, MAMKA! Docela se mračila, nevypadalo to dobře.,,Nemyslíš si, že jsi na tohle ještě mladá?!" začala zhurta a ukázala prsterem na Taylora, ,,Ty, ty jsi ten její...ehm...kamarád?" a ukazala mu, aby vstal. Podala mu ruku a pozdravila ho. ,,Já si myslím, že jsi v práci a ty se tady muchluješ s tím klukem?" ,,Mami, já..." Chtěla jsem se z toho dostat, ale náhle mi skočila do řeči: ,,To mi stačí, výmluvy ti nepomůžou. A teď půjdeš se mnou domů! Slyšíš?!" strčila mě do auta a odjely jsme. Sakra, kdo nás prozradil?!
Doma jsem měla výprask. Vyslechla jsem si tu jejich snužku keců a pak jsem celá naštvaná vyrazila na zahradu. Kopla jsem do ozdobného plameňáka na trávníku. Rodiče se taky mohli vzít, tak proč nemůžu chodit s Taylorem? Chtělo to nějaký plán. Řekla jsem si, že tohle už nejde.
O chvíli později jsem stála v obýváku a dívala jsem se na televizi. Přišla za mnou sestra, která měla včera narozeniny. ,,Tak co, průšvih?" ,,Jo a pořádnej ségra." ,,Řekni vo co de a já ti poradím." ,,Ty? To snad ne! No, ale říct ti to snad můžu." Všechno jsem ji řekla i do nejmenšího datajlu. Pak na mě vykulila oči: ,,Teda ségra, to je hustý. Mám jen jednu radu. Uteč s ním někam, kde spolu budete žít!" To ve mě hrklo, zas tak blbá ségra není. Řeknu mu to, až půjdu z práce. Zase totiž musím jít pracovat.
Šla jsem do práce. Zase do lázní, Taylor už tam nepracoval. Jeho rodiče totiž dostali také informace o schůzkách a nechali ho pracovat na hřbitově. Jenže ta práce mě o mnohé připravila...
Mezi tím, co jsem šla pracovat, šla moje tete plavat do bazénu. Chytla křeč a jelikož všichni byli pryč, začala se topit a nikdo jí nepomohl. Utopila se!!! Bylo to hrozné! Kvůli té práci jsem jí nemohla zachránit život. Sakra!
Druhý den byl pohřeb. Přišli tam skoro všichni z města, protože byla v politice důležitá a známá. Plakala jsem, nemohla jsem věřit, že jsem ztratila svoji milovanou tetu, tetu, která byla mojí nejlepší přítelkyní a oporou. Vždycky mě vyslechla a poradila mi. Teď už NENÍ!!!
Už nelze čekat! Musím z tohohle hrozného života utéct a začít nový život, s Taylorem! Není času na zbyt, Zavolala jsem mu...Doufám, že bude souhlasit.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!!!