Koníčci a jiné

Život teenagera 2

Pokračování komixu o Stefani. Stefani se pokusí o svůj první útěk.

Takže nastal můj první pracovní den. Bylo to hrozný! Byla jsem unavená a ještě k tomu jsem neměla úkoly. A mamka s taťkou? Ti si užívali toho, že tu nejsem já a brácha a tak měli stereo na plný pecky a tancovali jak šílení a mamka omylem taťkovi podkopla nohy a on hodil hubu. Mě to hrozně vadilo, protože já se dřu a ani jeden nechodí do práce a nikdy nepoznal, jaký to je makat! Je to od nich hrozně nespravedlivý! A brácha si užívá aspoň kroužek, tam nic moc nedělá. Vlastně jsem vám ani neřekla, že měl narozky? Tak já vám to povím! 

Sotva ho taťka položil na zem po sfouknutí svíček už začal být školákem. A víte, proč zestárl a říkala jsem, že skoro nic neuměl? Jednou jsem říkala taťkovi, jak je Alex nemožnej a že na svůj věk umí docela prd, taťka hned na to:,,Když seš tak chytrá, tak jdi a nauč ho chodit o víkendu na nočník, nauč ho číst, psát a počítat! No dělej! Je víkend!" Takže díky mě nemáme doma nemehlo!

No, jasně! Takhle se změnil na školáka! A připomínka! Škola mu vůbec nejde. Je ve škole na trojku a já mu s tím nepomůžu i kdyby mě na kolenou prosili! Teď si musím všechno vybojovat sama a brácha ne! Je to rozmazlenej spratek!

Hned, jak přišla teta, začala s nima taky tančit a já celá naštvaná, když jsem přišla, jsem šla do postele chrnět. Štvalo mě to moc, že ostatní ze třídy klidně nemusí pracovat a teď to vypadá, že jsme chudí a musím tudíž vydělávat i já, takže to si vymysleli teda blbě!

Sice jsem chvíli spala, ale asi po hoďce jsem se probudila. Nemohla jsem už usnout a tak jsem přemýšlela o tom, že moji rodiče jsou blbci a co s tím udělat. Jenže pak mě něco napadlo! Vždyť už můžu jezdit do zahraničí sama, takže se můžu podívat do Francie! Tam si odpočinu od práce a školy a vrátím se. No jo, jenže to mi musí povolit rodiče. Ne, nic jim neřeknu a potají odjedu! Všichni spí, tak proč nejet? Vyklikám pár čísel a už volám do cestovky a zařizuju si dovolenku ve Francii. Potají vyklouznu ven a tam už na mě čeká taxi. Hurá! Podařilo se mi zdrhnout! Teď už mě nikdo nezastaví! 

Božská Francie! Takhle vypadá a mě se moc líbí. Sice nemám moc víza a tak tam můžu být je tři dny, ale jsem rozhodnuta si to maximálně užít. Rodiče určitě doma vstávají a díví se, kde jsem. Zavolají policii a ta mě teď hledá po celém Sunset Valley. Zkusí mi zavolat a já to zvednu a řeknu, že jsem ve Francii! Nemůžou s tím nic udělat, protože do stejného zájezdu se nedá už jet! To jsem si naplánovala. Navíc se opiju nektarem, koupím si motorku a budu prozkoumávat hrobky! To bude super!

Jenže zas tak super ne! Bydlím v základním táboře a tam je víc lidí. Zabrali všechny ložnice a já musela dřímat na gauči. Šlohla jsem tam nějaký knížky i když nejsem kleptoman. Doma je prodám, protože jsou drahý. Řekla jsem si, že si zvýším body víza a tak jsem se nestihla ani nektarem opít a plnila jsem dobrodružství.

Takhle vypadá nástěnka, na které jsou vyvěšený dobrodružství. Když jsem získala úroveň víza 1, řekla jsem si, že už to stačí a tak jsem konečně měla čas. Jen jeden den! 

Našla se poslední noc postel a tak jsem se konečně vyspala! Ráno jsem vstala a umyla jsem se sprchou v plechovce, která se dá koupit v Obchodě se smíšeným zbožím. Je dobrá, když plníte dobrodružství, ale je drahá.

Dívala jsem se na telku, když vtom mě napadlo, že nesthnu navštívit za jeden den všechny památky Francie! A tak jsem si řekla, že se do Francie potají odstěhuju a budu tam bydlet! Není tam totiž škola, ani brigády a není tam zákaz chození ven. Uteču! Bude to super! Jenže pak mě napadlo, že se mi bude stýskat a že tam nebudu mít kamarády. Navíc mám přece ráda svoji tetu. Vlastně je mám ráda. Odložila jsem to na později.

Jenže pak se naskytla příležitost prozkoumat hrobku a tak jsem posledních pár hodin strávila v hrobce. Řešila jsem záhadu v jednom domě, kde vystrašovaly divné zvuky a obyvatelé domu nemohli usnout. Paní, která tam bydlí mi řekla, že tam viděla jednou mumii, když se tam přišla podívat a já hned dostala strach. Zdrhla jsem tryskem z toho baráku a zapoměla jsem, že za hodinu odjíždím domů. Byla jsem tu hodinu venku a myslela jsem na tu mumii tak, že se mi zkazily plány...

A tak jsem ve 0.00 hodin musela odjet z Francie, božské země, a být zase s otravnými rodiči a s bráchou! A navíc, co si pomyslí rodiče, když se vrátím z Francie? Bude to ještě horší! Ach Jo! Můj první útěk se nevyved.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!