Život Teenagera 1.díl
Život teenagera 1
Pokračování příběhu o Stefani a jejich trablích.
Tak tohle je náš dům, máme bazén, několik fontán, lehátka, balkony, zahradu, bludiště z živého plotu, ohniště, gril, rybníček s rybami a mnohem více! Jak jsem už říkala, bydlíme v luxusní čtvrti a jsme bohatí.
Tohle je dům našich sousedů. Jmenují se Altovi a bydlí tam moje kamarádka Holly, která se mnou chodí do školy. My máme panství a oni bydlí ve vile, mají bazén a mají všechno nejdražší jako my! Na druhém konci města bydlí Gothovi, kteří založili Sunset Valley a brzo se nastěhují do luxusního baráku vedle nás. Tak budou všichni zakladatelé města na místě jménem sluneční kopec.
Můj blbej den začíná tím, že jsem čistila záchod a nemohla jsem ho spláchnout. Byla jsem tak naštvaná, že bych do toho záchodu kopla, ale protože jsem doteď vychovaná, tak nic nebudu ničit. Nemůžu kopnout ani do blbýho trpaslíka na zahradě nebo do ozdoby ve taru plameňáka.
Pak jsem po úklidu domu mohla hrát hry na televizi. Mě to docela baví, ale hned, jak jsem začala hrát hru, kde se musím starat o zvířata, přišla teta a že si chce se mnou promluvit. To jsou celí dospělí, nemůžou to nikdy odložit na později!
A začalo kázání! Teta si se mnou sedla na balkon ke stolu a hned mi něco řekla:,,Stefani! Ty jsi právě zestárla a já vím, jaké je být teenager. Musím ti, připomenout, že to co slíbíš se dodrží a pravidla se u nás neporušují, jasné! A navíc, byla bych ráda i tvoji rodiče, kdyby jsi odmaturovala! Je to jen na tobě, ale jestli chceš odmaturovat, tak se začni učit! Já odmaturovala a mám Listinu Cti, tak se z toho ponauč! Listinu Cti sice získat už nemůžeš, ale odmaturovat je mnohem lepší vyznamenání!" Já nechápu, proč se o mě najednou bojí!
Šla jsem si zaplavat navečer do blízkého bázénu, ucpala jsem si nos a šup do vody! Musela jsem se osvěžit! Tak jsem plavala a moc mě to bavilo, protože to není jako doma, tady ten bazén byl lepší! Jaksi jsem stratila pojem o čase a když bylo už po době, kdy můžu být venku...
Zatkla mě policie a dostala jsem pokutu. Navíc mě odvezli domů a tam to všechno policajtaka vylíčila tátovi, ten zaplatil pokutu a policajtaka mu řekla, že by bylo lepší, kdyby za ním přišla sociální pracovnice a navrhla by, co se mnou udělat.
Táta mě pokáral! Řekl, že jestli se t stane ještě jednou, tak mi dá přez hubu a budu se muset učit na maturitu! Nic horšího být nemůže! Navíc řekl, že kdyby přišla ta pracovnice hned, tak by jí navrhl mě dát do děcáku! Normálně tak zlej není, ale asi ho vyvedlo z míry to, že se to bude psát v novinách a už si představoval článek: ZAKLADATELÉ MĚSTA SUNSET VALLEY, VČETNĚ CAROLINE FAME SE NEUMÍ POSTARAT O SVÉ DĚTI! SKONČÍ V DĚTSKÉM DOMOVĚ? A pak by jsme měli špatnou pověst! Slíbila jsem, že si budu brát hodinky a šla jsem spát.
Druhý den jsem jela do školy. Všechno jsem měla udělané, úkoly, povinou četbu, ale nevěděla jsem, co se děje doma a co se na mě chystá!
Přijela ta sociální pracovnice jménem Minerva Nicol. Má sice ráda děti, ale ne v případě toho, že porušují pravidla, třeba jako já! Je jí 50 let a když přijela k nám domů, jak říkal taťka, stála před našim domem a něco zapisovala.
Nejprve se zeptala mýho táty, jestli nemám sourozence, taťka, že jo, že mám bráchu Alexe a ona na to:,,Alex by si v žádném případě neměl brát příklad od své sestry! Radím vám ho zapsat do nějakého kroužku, třeba sportovního!" Táta odkýval, ale...
Ale pak přišla řada na mě! Minerva říkala:,,A teď k Stefani! Já myslím, že nemá respekt pro dospělé! Měla by se naučit je poslouchat! Dala bych ji na brigádu, aby se to naučila! Pak vás i ostatní začne poslouchat. Navrhovala bych lázně, tam je to tvrdé a hned na recepční, tam bude muset poslouchat požadavky a bude mít práce nad hlavu!" Táta zase řekl,, Podíváme se i po jiných brigádách, ale děkuji za tip!" Minerva zase řekla:,,Za dva týdny příjdu a podíám se, jak ji to povzbudilo k poslouchání! Sbohem!" a odjela. Táta začal číst noviny, ale do jinačích prácí nebrali, než do lázní na recepční. Já ve škole a oni mě zradili!
Psala jsem úkol do matiky a musela jsem přemýšlet nad tím, jak vypočítat jednu rovnici, když vtom...
Řekl taťka, ať za ním jdu, že mi chce něco říct! Řekl:,,Stefani, ta sociální pracovnice přijela už dneska a navrhla mi zapsat tvýho bráchu do sportovního kroužku a tebe dát na brigádu do lázní jako recepční. Já s tím musím souhlasit! Zkusíme to, třeba tě to bude bavit! Jdi do lázní a tam vyplň formulář a od zítřka tam začněš pracovat, vše jsem už zařídil!" Já si říkala, že taťka nemá pravdu, práce mi moc nevoní, ale měl pravdu! Teda ne takovou, jak myslel!
A tak, jak jsem si tedy myslela já, jsem prošla lázeňskými dveřmi na pospas práci!
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!